Kniha ruského historika a spisovatele Petra Šiljajeva (nar. 1949), žijícího v ČR a člena českého PEN Klubu, je románovým svědectvím o poměrech v někdejším východním bloku. Svědectví o to cennější, že pochází od člověka, který do Čech přišel v srpnu 1968 jako příslušník sovětských okupačních jednotek a v Čechách měl řadu přátelských vazeb na zdejší umělecké kruhy (R. Cortés, M. Čepelka, V. Daněk, O. Suchý aj.). Právě reflexe ruského a českého uměleckého prostředí 70. a 80. let 20. století patří k nejzdařilejšímu, co na toto téma dosud vzniklo. Kniha (vydaná v ruském jazyce a oceněná výroční prémií nakladatelství Globus, Lugansk 2001) bude čtenářsky jistě přitažlivá i u nás, vzhledem k neznámým nebo už zapomenutým faktům z roku 1968, posbíraným v archivech bývalého SSSR, které publikuje i s výroky a protesty ruských disidentů proti okupaci.